V České republice nemůže uložit exekuci na plat jen tak každý, což ostatně platí i všude jinde v civilizovaných zemích světa. Jedná se totiž o dost velký zásad do práv člověka. Exekuci na plat může nařídit pouze exekutor zapsaný do Exekutorské komory České republiky, která má sídlo v Brně, finanční úřad a soud.
Exekutorský úřad musí jednat vždy v souladu se zákonem č. 120/2001 Sb., exekučním řádem, a zákonem č. 99/1963, občanským soudním řádem. Finanční úřad může také vydat exekuční příkaz na plat, ale pouze povinnému, jenž je dlužníkem příslušného finančního úřadu.
Exekutor není vázán místní příslušností, v praxi to tedy znamená, že exekuci na plat může vydat klidně Exekutorský úřad v Klatovech, i když povinný pracuje v Brně. Oprávněný, tedy věřitel, má právo vybrat totiž jakéhokoliv exekutora v ČR, kterého uzná za vhodného.
Exekutorský úřad není státním úřad. Exekutor je fyzickou osobou, která podniká na základě zvláštního povolení. Musí být sdružen v Exekutorské komoře. Má propůjčené razítko se státním znakem.
Exekutorský úřad může vydat exekuční příkaz přikázáním pohledávky ze mzdy pouze na základě usnesení o nařízení exekuce, které vydal příslušný okresní soud. Ten toto usnesení vydá na základě návrhu nařízení exekuce, a musí být přítomen exekuční titul, což je nejčastěji platební rozkaz.
Exekutor si nejprve zašle součinnost na Českou správu sociálního zabezpečení, která mu sdělí, kdo za povinného hradí sociální pojištění. Pokud má štěstí a povinný pracuje, úřad sociálního zabezpečení mu napíše název a adresu zaměstnavatele.
Teprve poté může být vydán exekuční příkaz ze mzdy, který je zaslán konkrétnímu plátci mzdy. Tento exekuční příkaz se zašle zaměstnavateli a povinnému do vlastních rukou a samozřejmě také oprávněnému.
Zaměstnavatel je povinen srážet ze mzdy vypočtenou částku do doby, než je umořena částka dluhu, nebo pokud exekutor nezruší exekuční příkaz na srážky ze mzdy.